PONDĚLNÍ GLOSY 3.09.2018

Miroslava Macka
K zahájení školního roku přepisuji záznam ze školní kroniky obce Postřelmova ze dne 9. 6. 1882.

Dne 26./5. 1882 poslal mladší učitel p. Lib. Šilberský synka Mackova čís. 62 domů, aby mu otec konečně jednou zakoupil písanku, bez níž již dlouho do školy chodil. Otec hocha, jsa povahy prchlivé — obuvník— přiběhl ihned do školy a zde, vešed bez zaklepání a pozdravení, čepici maje na hlavě, před dětmi učitele vypeskoval. Byv pak na chodbě nadučitelem J. Brachtlem v dobrotě napomenut, ukázal se i zde zarputilým. Správa školy dala jej tedy k představenstvu obce předvolati, žádajíc, aby urážku ve škole učiněnou ve škole na tomtéž místě odvolal a učitele Š. odprosil, což však M. učiniti odepřel. Nezbývalo tudíž ničeho jiného, než zažalovati M. u ck. okr. soudu v Zábřehu pro urážku na cti a rušení v úřadě. Přelíčení řídil ck. auskultant p. dr. Weber. Macek měl osm dní v chládku pro svou prchlivost si odpočinouti, avšak ku prosbě jeho a dle přání správy školy změněn trest v ten způsob, že odprosí hned druhého dne před vyučováním učitele Š. ve škole u přítomnosti dítek, místní školní rady a obecního představenstva, což ochotně učinil. Tím správná věc vyřízena a mnohým odpůrcům dokázáno, že není škola místem, kde každý surovec učiteli nadávek uštědřiti může dle libosti, alebrž že učiteli třeba autority, kterou nepovolanec rušiti nemá a nesmí!

Spoustu dalších zajímavostí nejen ze života mého a mé rodiny, ale též různé moje články, překlady a ukázky vlastní tvorby si můžete přečíst v knize „Samomluvy Miroslava Macka“, která se nedávno objevila na pultech knihkupců.